Navigace

Obsah

Z historie obce

 

Obec Křelovice se skládá ze čtyř částí, kterými jsou vsi Křelovice, Mydlovary, Pakoslav a Rozněvice. Každá z nich má svoji vlastní historii.

Křelovice -  se v historických písemných pramenech poprvé připomínají v roce 1483 jako příslušenství městečka Manětína, drženého rytířsko-špitálním Řádem sv. Jana Jeruzalémského. V době husitských válek drželi Manětín zástavně páni ze Švamberka. A to až do roku 1483, kdy tehdejší zemský řádový velkopřevor Jan ze Švamberka postoupil Manětín a příslušné vesnice, mezi kterými byly i Křelovice, Bohuslavovi ze Švamberka. Bohuslav ze Švamberka připojil získaný majetek ke svému panství hradu Krasíkov (Švamberk). V držení rodu zůstaly Křelovice až do roku 1544, kdy Jindřich ze Švamberka prodal panství Krasíkov  Volfovi mladšímu Krajířovi z Krajku. Tomu byl Krasíkov v roce 1547 konfiskován za jeho účast v protihabsburském povstání a prodán Jeronámovií Šlikovi. Šlikovské držení však nemělo dlouhého trvání, protože Jeronýmův syn Šebestián nebyl dobrým hospodářem abyl nucen prodávat svůj majetek. Tak došlo v roce 1569 i na Krasíkov, který koupili opětř Švamberkové, bratři Jindřich, Zdeněk a Jáchym, držitelé hradu Kynžvart. Jáchym ve shodném roce koupil i panství Bezdružice. K Bezdružickému statkiu byly připojeny i Křelovice. Bezdružice a Kraqsíkov pak tvořily jedno, poměrně rozsáhlé panství V roce 1659 zemřel Jan Bedřich ze Švamberka bez potomků. Vdova po Janu Bedřichovi ze Švamberka Marie Magdalena z Donína prodala Krasíkov, Bezdružice, Třebel a Trpísty Marii Maxmiliáně Terezii ze Sinzendorfu. V roce 1685 se statku ujal syn nabyvatelky hrabě ze Sinzendorfu. Sinzendorfové vlastnili panství dalších více jak sto let. V roce 1793 vše koupil Jan Antonín Lexa z Aehrenthalu. V roce 1824 odkázal panství Trpísty-Třebel své dceři Janě Nepomuceně. Velkostatek Trpísty, jak se v první polovině 19. století pozemkový majetek zahrnující i Třebel nazýval, drželi v letech 1874 - 1895 Kinští a od nich jej koupil Vilém rytíř Kubinský.

 

Pakoslav - je poprvé v písemných historických pramenech zmiňována v roce 1379 jako sídlo vladyky Jindřicha. Zdejší tvrz se pripomíná v roce 1397 v držení Frycka z Prostiboře a pak jeho syna Jana Hvozdíře. Ten zemřel okolo roku 1457 a pak se již tvrz v Pakoslavi nepřipomíná. Po té se prameny odmločují až do roku 1544, kdy je ves Pakoslav zmiňována jako součást panství Trpísty, držené Markvarty z Hrádku. S Trpíasty byla Pakoslav spojena trvale až do konce patrimoniální správy v roce 1850.

 

Rozněvice - se připomínají poprvé v listině papeže Řehoře X. roku 1273, kterou premonstrátskému klášteru v Teplé potvrzuje držení statků.. Tepelský klášter držel ves až do roku 1576, kdy bala prodána Adamovi Bernklausovi se Schönreitu na Podmoklech. Po něm dědili bratři Jan, Gedeon a Šebestián Bernklauové. Od roku 1642 byly Rozněvice opět součástí klášterního panství Teplá.

 

Mydlovary - se připomínají v tzv. zakládací listině benediktinského klástera v Kladrubech roku 1115. Od roku 1379 jsou Mydlovary spojovány s rodem Markvartů z Hrádku. Jan Markvart z Hrádku opustil zřejmě nepohodlný Hrádek a přesídlil do Mydlovar, kde vystavěl tvrz. V roce 1520 prodal svůj majetek Linhartovi Markvartovi, který získaný statek připojil k panství Trpísty, kam pařtily Mydlovary až do konxce patimoniální správy v roce 1850,